Cestování s vozíčkářkou...

Jmenuji se Lída a jsem veselý, slušný a soucitný člověk.

Třídím odpad, přispívám na charitu, a taky jsem máma tří dětí, babička pěti vnoučat a dvou na dálku adoptovaných Afričanek.

Jsem skvělá kuchařka, dost špatná uklízečka, asi 1000 let manželka a 35 let osobní asistentka postižené dcery. 

Hlavně jsem dost odvážná  cestovatelka a dost dobrá fotografka.

S dcerou Maruškou a pomocí Boží jsem navštívila na 35 zemí na pěti kontinentech a ukazuji lidem v důchodovém věku, že se nemusí bát cestovat...

Mým posláním je podělit se s vámi o letité zkušenosti z přípravy našich cest. Bojíte se vyrazit? Máte pocit, že jste na cestování už staří? 

Nesmysl...!

Když to zvládnu já a tlačím u toho dceru na vozíku, zvládneš to i ty! 

 

Plníme si sny...

 

Nejsem zrovna cestovkový typ…

Přesto, že už nejsem nejmladší, stále se snažím realizovat svoje sny a sny mojí dcery Marušky, vozíčkářky „na plný úvazek“...

Že jste staří? Nesmysl...

Cestovat jsem začala skoro v padesáti... Odletěla jsem tehdy s Maruškou do New Yorku a neuměla slovo anglicky...

A že mi táhne na sedmdesát ... ? No a co? Jedeme dál... Letos Bretaň...

Cestujeme rády, s nikým nesoutěžíme, ale rády se o zážitky a zkušenosti podělíme

 

 

NAŠE MOTTO:

"Nemáme sice orientační smysl, ale raděj zabloudíme, než bychom nikam nešly..."

Do Francie se prostě zamilujete…

A do Provence? To už vůbec... Je prostě krásná, vesnicky laskavá, plná historie, levandulových lánů, palměňáků i Vincenta van Gogha

Jely jsme do sladké slunné jižní Francie, abychom před dlouhou harrachovskou zimou nabraly dost energie. Sluníčko tady mají 300 dnů v roce.

Trávily jsme už třikrát vždy dva týdny v kraji skvělého vína, křehkých dlouhých baget, výtečných kozích sýrů, mňam mňam husích paštik a nakyslé omáčky IOLI.

Do míst krásných růžových plameňáků, bílých camargueských koní a býků černých jak noc... a  krásného klidného moře...

Svatojakubská pouť - 300 km pěšky do Santiaga

Obrovský a magický zážitek byla naše pěší pouť po severním Španělsku. 300 km jsme putovaly od města k městu, od jedné poutnické ubytovny ke druhé, až jsme došly do Santiaga.

„Camino Frances“ je Svatojakubská poutní cesta na severu Španělska, plná prastarých památek, chráněná programem UNESCO a celá má skoro 800 km. Rada Evropy vyhlásila Svatojakubskou cestu v roce 1987 první evropskou kulturní cestou. 

I my s Maruškou byly skoro měsíc „peregrinos na cestě do Compostely“, poutníci bez vlastní postele, s batohem na zádech, spacákem, bez televize, počítače, bez všech vymožeností a samozřejmostí, na které jsme všichni doma zvyklí. 

Uf, to byla jízda… Doporučuji všem absolvovat... a určitě vám o Svatojakubské pouti napíšu eBook...

 

Proč jsem se rozhodla psát blog

Ptala se mě manželka našeho kamaráda Martina: „Paní Harcubová, tak jsem o vás včera přemýšlela a vůbec to nechápu… Jak to s tou Maruškou vlastně děláte, jak cestujete? … A ještě k tomu s vozíkem?

Jak vás napadne, kam a kdy máte jet? Co tam jíte? Kde spíte? Kde kupujete letenky a jak víte jaké? Když někam doletíte, tak co jako na tom letišti děláte? Jak najdete svůj kufr? Co když vám ho někdo ukradne?

A když vyjdete v úplně cizí zemi před letiště, jak víte, kam máte jít?

Taky bych  někam jela, ale vůbec nevím, jak začít, co zařídit... Nemáme moc peněz a nechci  jet organizovaně, přes cestovku…“

Proto jsem začala psát blog…

To abych pomohla přesně těmhle lidem, kteří by rádi cestovali, ale neví, jak začít a bojí se. Těm, co mají strachy:

- z létání 
- z jazykové nedostatečnosti
- z cizích lidí 
- z neznámého prostředí.

Tyto strachy se člověku vpijí do mozku a otravují a brzdí jakékoli jeho sny o cestách.

Sen o radostném a dobrodružném stárnutí si nenechejte vyklouznout. Život děsně rychle letí… frnk a je pryč…

Jak kouř klíčovou dírkou…

Kontakt

Jmenuji se Lída, jsem cestovatelka 66+ a na stárnutí mi nějak nezbývá čas...

Už takřka 20 let mám nevšední život plný dobrodružství a s dcerou Maruškou, vozíčkářkou "na plný úvazek", jsem projela kus světa.  Na svém blogu a v eBooku se dělím o zkušenosti, které by vám mohly pomoci...

Instagram
Lida37
E-mail
lida@harcubova.cz
Facebook
Lida Harcubova

Příběh starý 15 let…

Toto napsala moje dcera Maruška o mně… a já celé ty roky znova a znova brečím dojetím… Jsem dvacetiletá, dost postižená vozíčkářka s dětskou mozkovou obrnou, spastická kvadruparetická forma. Od deseti jezdím na elektrickém vozíku, a přesto jsem s mojí mamkou každý týden v bazénu, každý měsíc v divadle, mnoho víkendů na závodech v boccie a závěsném kuželníku a každé léto jezdím na integrační tábor. Taky jsem díky ní...

Celý článek